V: Jednou z Tvých zálib je (údajně) i sport. Cvičíš z lásky k pohybu, nebo z povinnosti ke svému vzhledu?
O: Cvičím z lásky k lenosti, kterou se pokouším přeprat. Mnohdy marně.

V: I na časné ranní zkoušky chodíš velmi pečlivě upravena a nalíčena. Patříš mezi ženy, které, jak se říká, nejdou nenalíčené ani vyhodit odpadkový koš?
O: S odpadkovým košem opravdu problémy nemám. Chodí s ním manžel.

V: Bez jaké kosmetické vychytávky bys nemohla existovat? A proč?
O: Tak to jsem tedy jaksi ještě nevychytala. To asi nebudu IN, co?

V: Hrála jsi někdy i vyloženě hnusnou postavu? Ať vzhledem, či charakterem?
O: Byly nějaké protivné šeredky, ale nikdy mi nepřipadaly dost hnusné. Snad takovou ani neznám.

V: Herečky si často stěžují na scénografy a výtvarníky, a tvrdí, že jim tito pánové a dámy navrhují často podivné róby, ve kterých se špatně hraje, pohybuje, a ke všemu jim to ještě nesluší. Ztropila jsi někdy kvůli kostýmu scénu? (Odmítla jsi někdy nějaký kostým?)
O: Ne, mně je jedno, co na mě navlečou. Hlavně, ať mám zkoušku v krejčovně za sebou.

V: jaký byl vůbec Tvůj nejvýstřednější divadelní kostým, ve kterém jsi hrála?
O: Nevím, jestli byl nejvýstřednější, ale hodně mi slušel. Zadek koně. Bohužel mě nikdo nepoznal. Přední nohy a hlavu hrála Káča Krejčí.

(V = vyšetřovatel / O = obviněný)