divadlo Petra Bezruče
měsíční zpravodaj v pdf
Jaroslav Hašek / Karel Tománek / Švejk OFF
Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantebande!

Režie Janusz Klimsza / Scéna Marta Roszkopfová / Kostýmy Marta Roszkopfová / Hudba Norbert Lichý
Josef Švejk Norbert Lichý / nadporučík Lukáš Josef Kaluža / císař Franz Josef der Erste Vítězslav Kryške / feldkurát Katz Michal Przebinda / Brettschneider / Grunstein / Dub Daniel Zaoral / Palivec / Wendler Jan Odl / tajní Roman Harok, Jan Plouhar / baronka Zdena Przebindová / Palivcová Marcela Čapková / Müllerová Kateřina Krejčí / Kakonyiová Alena Sasínová-Polarczyk / Katy Wendler Lucie Žáčková / ošetřovatelka Nikola Birklenová / vojáci Pavel Johančík / Michal Weber Jaroslav Vrzal
premiéra 13. prosince 2002 / derniéra 11. června 2003

Švejk OFF
Foto: Hana Pokorná
Švejk OFF 

JANUSZ KLIMSZA: jisté podezření

Původně jsem si myslel, že Švejk je bytost ve stavu milosti. Či nirvány. Ale jistý si tím nejsem ani trochu. Jedno mě ale u toho podezření drží. Je samozřejmý. A celistvý jako kámen. Nebo strom.


Švejk OFF
Foto: Hana Pokorná
Švejk OFF 


Kdo byl Jaroslav Hašek?

O málokterém spisovateli naší doby víme tak mnoho a tak málo jako o Jaroslavu Haškovi. Byla to fascinující osobnost a brzo po jeho smrti se začaly objevovat vzpomínky na něj, někdy laciné brožurky, někdy celé knihy. Jsou málo spolehlivé: Hašek fabuloval svůj vlastní život, a ta fabule přerostla skutečnost ...

Jaroslav Hašek
Jaroslav Hašek 
Otec nedostudovavší, chronický alkoholik. Umírá, když je Jaroslavovi třináct let. Na gymnáziu má Jaroslav vyznamenání, po otcově smrti propadá, kvartu opakuje, v pololetí školu opustí. Jde do učení do drogerie; pak se zapisuje na obchodní akademii. Tam absolvuje a dostane místo v bance.

Už jako student se vydává na dlouhé pěší cesty po Rakousko-Uhersku. Roku 1903 náhle opustil zaměstnání a několik dalších let strávil střídavě na toulkách (Rumunsko, Halič, Bavorsko, Švýcarsko, Benátky) a v pražských hospodách. Angažuje se v anarchistickém hnutí. Agituje, rediguje anarchistický časopis, roku 1907 je odsouzen na měsíc do vězení za podněcování k útoku na strážníka při jedné z demonstrací.

Do jeho života vstoupila Jarmila Mayerová. Vede ho k tomu, aby zanechal bohémského života, nalezl si zaměstnání a soustavně psal. Hašek se vskutku stává redaktorem obskurního Světa zvířat. Vrací se do církve, z níž jako anarchista demonstrativně vystoupil, a sňatek je v kostele.

Po několika měsících začne utíkat z domu a zase pije. Po narození syna manželství ztroskotá.

Roku 1911 inscenuje Hašek velkou perzifláž volebního boje: Stranu mírného pokroku v mezích zákona; zakládá kabaret a sám v něm hraje, potom také v kabaretu Emila Arthura Longena. 1915 je odveden, v létě je na karpatské frontě, kde přeběhne k Rusům, je přesvědčeným zastáncem carského režimu, publikuje ostrý útok na vedení československého zahraničního vojska.Je postaven před vojenský soud; tam vše odvolá a slíbí, že se vzdá politické činnosti a bude dobrým vojákem. Slib dodrží a za zásluhy v bitvě získá vyznamenání. Znovu začne psát a dobude si tolik důvěry, že je i přísedícím plukovního soudu.

Roku 1917 ho získá myšlenka ruské revoluce, vystoupí z československých legií, v Samaře pomáhá založit českou komunistickou organizaci. Legionáři vydávají na něj zatýkací rozkaz jako na velezrádce. Hašek se dostává do Simbirska, který je v rukou bolševiků. Tam se přihlásí do českých oddílů Rudé armády. Sovětské úřady jej posílají do Bugulmy, kde se stává komisařem městečka a rozvine rozsáhlou činnost politickou a novinářskou. Pokračuje v ní v Ufě, Omsku, Krasnojarsku a v Irkutsku. Žení se s Alexandrou Lvovou. Při svatbě prohlašuje,že je svobodný a bezdětný.

Je to docela jiný Hašek, než jakého znali v Praze. Ivan Olbracht se na něj při své cestě do SSSR vyptával a dostal překvapující informace. "Továryšč Gášek? Je to jeden z nejlepších lidí, jaké asijské Rusko má!" Všichni pěli chválu na Haška a vypravovali o hrdinstvích, které dokázal v bojích, o jeho moudrosti a organizátorských schopnostech? "Nepije?" ptal se Ivan Olbracht. - "Jaroslav Osipovič? Oh, oh! Co vy to soudruhu jen mluvíte?" To potvrdily i všechny další informace.

Dva roky po válce se Hašek nenadále objevuje i se svou ruskou ženou v Praze. Měl být stíhán pro bigamii; československé úřady však neuznávají sňatek v sovětském Rusku. Hašek se politicky neangažuje a hned se vrací k životu bohéma a alkoholika? Na jaře 1921 začaly vznikat Osudy dobrého vojáka Švejka ...

podla Jindřicha Chalupeckého


Švejk OFF
Foto: Hana Pokorná
Švejk OFF 


Hašek celou svou tvorbou popírá romantickou ironii. Jeho ironie je hlubší a vyšší. Spisovatel si proto nepohrává, jako domnělý bůh, se skutečností jako s materiálem své duchaplnosti, pouze poslušně zaznamenává d ě n í d o b y. Koná službu písaře, který věrně sepisuje, co mu diktuje samo dění, které je - ironické. Vrchol ironie je v dění.

Karel Kosík


Švejk OFF
Švejk OFF


V Lipnici dne 4. listopadu 1921

Milý kamaráde!

Z některých novin ze dne 1.listopadu dověděl jsem se, že 2. t. m. byla premiéra J.Hašek: Dobrý voják Švejk ve světové válce, což mně potvrdil kamarád Sauer, který byl na představení v Adrii.

Pochválil scénování a ujistil mne, že věc jest velice dobře vypravena a jsi si dal záležet, aby skutečně vše, od nejmenších dialogů, odpovídalo textu.

Pokud se však pamatuji, mezi námi nebylo již od měsíce prosince nijakých styků, a naše nahodilé setkání v Unionce, o něco později, skončilo náramně pitomým výrazem nás obou, kterým jsme patrně chtěli dát najevo, že se neznáme.

Tím více jsem byl překvapen, že se najednou ke mně hlásíš, a dílo, o kterém jsem tenkráte ani nevěděl, že napíši, uvádíš na scénu.

Pamatuji se velice dobře, že jsem Ti slíbil a podepsal, přijav 300 Kč zálohy, že něco pro vás napíši, což také udělám. Ale uznáš, že Švejka jsem pro vás nepsal a že vy vypravujete Švejka bez mého vědomí. Ani ses mne nezeptal, vysral jsi se na mne.

Odpouštím Ti to!

Za těchto podmínek, které jsou tvrdé a neúprosné:

  1. Oněch 300 Kč se škrtne a vrátíš mně obratem stvrzenku. To je pokuta za to, že jsi se neoptal mne o svolení.

  2. Pošleš mně okamžitě větší obnos jako zálohu (poněvadž jsi už dával Fr.Sauerovi zálohu) telegraficky na adresu: "Jaroslav Hašek, spisovatel", Lipnice u Světlé n. Sázavou.

  3. Obnos peněžní, který mně pošleš (nemysli si snad jenom 500 Kč!), jest zálohou na denní příjem z každého představení, který jsi se Sauerem vyjednal v obnosu 10 Kč.

  4. Stvrzenka na zaslání mně zálohy, dle uvedených podmínek, jest zároveň v Tvých rukou mým svolením k provozování hry.

  5. Jinak to, nebudu-li mít peníze okamžitě do úterka 8. listopadu 1921, zakáži.

  6. Víš, že jsem svině.

Tvůj Jaroslav Hašek
Adresát: Emil Artur Longen


Švejk OFF
Švejk OFF
Švejk OFF
Švejk OFF


Kdo je Švejk?

S takovou sprostou literaturou, jež má za účel místo inteligence vychovávati národ neomalenců a sprosťáků, nepracujeme a nechceme hanobiti jméno naší firmy. To je literatura pro komunisty a ne pro českého člověka.

S úctou E. Weinfurter, knihkupec

Říká Hašek o Švejkovi, že je nevinný, aby vyjádřil tutéž nevědomost, tutéž slepotu vůči vlastnímu jednání? To, že provádí "něco tak hrozného, že se nikdy nesmí dozvědět, co to bylo"? Švejk je prorok stejně jako antiprorok. Prorokuje rozpad dějin, rozpad individuální odpovědnosti a totožnosti subjektu vůbec. Prorokuje však tím, že zrcadlí. Snímá z druhých blbost tam, kde Kristus snímal hříchy. Bere ji na svá ramena a vykupuje vlastní nevinností - nevědomostí.

Sylvie Richterová - Jasnozřivý génius a jeho slepý prorok, 1984

Pan Josef Švejk je v gruntu stejně čecháčkovsky dobromyslný idylik, jako je stran obecného lidského osudu dokonalý pesimista. To dvojí se ostatně dobře snáší? A tento Švejk byl pak dokonce naší studující mládeži doporučen za školní četbu! V čí hlavičce se tento nápad přímého atentátu na úroveň pocitů životní vážnosti naší mládeže zrodil, vědí zatím jen bozi, ale zjev chlapce z jedenáctiletky, hltajícího Švejka na úřední pokyn k posílení své pokrokově kladné vůle, má zajištěné místo v dějinách naší pedagogiky i národní kulturní prozřetelnosti!

Václav Černý - Král Ubu a pan Josef Švejk, jeho poddaný, 1965

Švejk je trvalý pomník přízemnosti a ničemnosti, v jeho postavě se koncentrovala veškerá sprostota a neušlechtilost národa.

Jaroslav Durych

Švejk je monstrum, historické i literární. Švejka musíme přijmout bez retuše, jako fakt, jako monstrum. Švejk není metafora ani symbol, ale hieroglyf existence.. Švejk je důvěrně obeznámen s prostředím, umí s ním splývat, plout v jeho proudu, nikdy ne proti. Jakýkoli aktivní odpor je mu cizí? Ne Švejkovi je lidový pouze tón vyprávění, ale všechno ostatní nemá s lidem nic společného. Ve skutečnosti je Švejk osamělá figura ...

Josef Kroutvor - Potíže s dějinami, 1990

Švejk se mohl stát postavou světové literatury pouze proto, že prošel zkušeností Bugulmy. Podstatou této zkušenosti je rozčarování. Švejk se jeví jako dobrák a chytrák, blázen a blb, státem uznaný idiot a státem podezíraný rebelant, simulant a vypočítavec, špión a loajální poddaný. Jestliže se jeví jednou jako blb a podruhé jako chytrák, třebaže zůstává vždy tím, kým je, vyplývá jeho neuchopitelnost z toho, že je součástí převráceného systému, který je založen na všeobecném předpokladu, že se lidé vydávají za něco, čím nejsou, a kde proto ústředními postavami musí být podvodník a kontrolor (revizor).

Karel Kosík - Století Markéty Samsové

Švejk - odhlédneme-li od skutečnosti, že je literární postavou - představuje princip: jistý způsob nahlížení a vnímání světa. Je věcí interpretace, zda-li spíše ten pasivní, či jaksi spiklenecky aktivní. Jsem zastáncem první varianty, ale s tím, že to není blb. Svým postojem blbost rozkrývá, poukazuje na to, že jisté aktivity (založené na nadřazeném postoji, tzv. absolutním "vlastnictví pravdy") mají v sobě hluboce zakódované prvky kreténismu a sebedestrukce. To, co teď řeknu, berte s malou rezervou: Uvědomili jsme si s Januszem, že Švejk - tedy román - v sobě svým způsobem obsahuje napětí mezí západním a východním způsobem myšlení. Jedno ovšem není možné charakterizovat bez druhého. Uvědomili jsme si, že Švejk (jako postava) nemůže existovat bez svého protihráče, státní mašinérie, zjednodušeně řečeno: jejího symbolu - císaře. Původně jsme se chtěli pustit do volnějšího scénického tvaru, ale nakonec jsme byli k Haškovi dost, myslím si, pietní. Tolik asi k tomu přemýšlení o románu. Ještě bych rád dodal, že toto všechno je k ničemu, když nemáte v souboru představitele pro titulní roli. Jsem přesvědčen o tom, že Bertík Lichý tím ideálním - nebo: téměř ideálním - představitelem je.

Karel Tománek


Švejk OFF
Foto: Hana Pokorná
Švejk OFF 
Švejk OFFŠvejk OFFŠvejk OFF
Švejk OFFŠvejk OFFŠvejk OFF
Švejk OFFŠvejk OFFŠvejk OFF


www.bezruci.cz