lekce hitchcock

lekce hitchcock

vytvořit emoci a pak ji udržovat / diváci alfreda hitchcocka v hledišti divadla petra bezruče / s herci by se mělo zacházet jako s dobytkem / hitchcock picture / vždy se snažte, aby diváci trpěli co nejvíce / pokud nebudu sám sebou, kdo bude?

autor štěpán gajdoš a kol.
režie štěpán gajdoš
dramaturgie emil rothermel
výprava a light design petr vítek
hudba ondřej švandrlík
asistent režie marek david
pohybová spolupráce barbora nechanická

hrají
alfred hitchcock norbert lichý / françois truffaut ondřej brett / chór jakub burýšek, vojtěch johaník, markéta matulová, yvona stolařová, josef trojan / lenka kučerová

premiéra 31. března 2023
délka 1 hodina a 25 minut (bez přestávky)

partnerem inscenace jsou pánské obleky BANDI

Lekce Hitchcock v Divadle Petra Bezruče pojednává o hranicích mezi filmem a divadlem i o hranici humanity

Štěpánu Gajdošovi se ve výsledku, na kterém se autorsky podílí celý tvůrčí kolektiv včetně herců, podařilo vytvořit inscenaci, ve které je divákova pozornost upoutána od prvního okamžiku až po poslední slovo. V jevištním dialogu mezi filmovými a divadelními prostředky zde vítězí divadlo, a tak to také má být, neboť publikum sedí v divadelním, a ne filmovém hledišti. Zároveň se daří z velké části navodit i atmosféru z natáčení nejslavnějších hororových scén filmů Psycho a Ptáci. Gajdoš také velmi funkčně pracuje s tempem i rytmem a využívá každé možnosti k vytvoření úlevného pobavení a úsměvu na tváři občas docela vystrašeného diváka.

Ladislav Vrchovský / 1.4.2023

Lekce Hitchcock vypovídá o filmovém řemesle i osobních názorech

Štěpán Gajdoš napsal a zinscenoval hru, v níž poučeně, s nadšením a důvtipem vzdává hold mistrovi, hru, kterou by měl navštívit každý, kdo obdivuje filmy Alfreda Hitchcocka. Dozví se nejen o jeho filmařských názorech, ale i o těch lidských. S jedním z nich mistr uzavírá hru, a to skeptickým tvrzením, že největším problémem je, že člověčenstvo je špatné.

Milan Líčka / 6.4.2023

Autorská inscenace inspirovaná setkáním dvou režisérů Alfreda Hitchcocka a Françoise Truffauta odhaluje zákulisí Hitchcockova přístupu k vyprávění příběhů a k práci s divákem, s jeho očekáváním, s napětím. Svými postupy Hitchcock inspiroval několik generací filmových tvůrců. Co když se ale tyto principy přesunou ze stříbrného plátna na divadlo? Diváci v kině mohou během filmu křičet, smát se, usínat, nebo z kina dokonce odejít – s filmem a postavami v něm to ani nehne. Herec na jevišti ale může slyšet každý vzdech či zakašlání. Jak moc může reakce diváka ovlivnit vývoj představení? Jak moc může změnit příběh, který chtějí autoři vyprávět?