máj

máj

básnická skladba karla hynka máchy v jevištní adaptaci ivana achera / „byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas / hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj“

autor karel hynek mácha
režie, hudba ivan acher
výtvarná spolupráce ivan acher, lenka balleková
dramaturgie martin kubran
kostýmy sylva zimula hanáková
zvuk filip ševčík
technická spolupráce igor stančík

hrají
hana tomáš briešťanská, tereza marečková, dominik teleky, lenka balleková

premiéra 5. prosince 2023
derniéra 8. prosince 2023
délka 1 hodina (bez přestávky)

z verejných zdrojov podporil fond na podporu umenia

více o inscenaci

ocenění
máj z divadla LUDUS si z mezinárodního divadelního festivalu bez granic / bez hranic v českém těšíně v roce 2023 odnesl diváckou cenu zlomená závora

mudrování (nejen) nad divadlem

Hlasy hereček Terezy Marečkové a Hany Tomáš Briešťanské se prolínají s malebnou hudbou. Na vzdáleném plátně se zjevují abstraktní obrazy. Kanoucí slzy se rozpíjí v barevné kaňky. Dokonale vyslovované verše mají magickou moc. Na hrací čtverec vstupuje Dominik Teleky hrající vězněného otcovraha Viléma. Zpívá, mluví, obnažuje mužné poprsí, coby proutek smuteční vrby ve vánku povívá. Mikrofon mu od úst visí. Rychlost mluvených veršů je závratná. Múzičnost a jejich výslovnost brilantní. Málem nedýchám. Výtvarné kompozice jsou protkávány šepotem hudby a Vilémovým křikem. V záplavě strhujících slov probíhá poprava. Hercův smích se mi zařezává do uší. Tleskám, div mi ruce neupadnou. Zázračné představení, říká múza. Zážitek roku, dodávám já. Perutě romantismu mě odnášejí z divadla. Múza také vlní křídly. Volá: Tereza Marečková, Hana Tomáš Briešťanská, Dominik Teleky, Ivan Acher a Sylva Zimula Hanáková jsou kumštýři par excelence! Bravo, Divadlo LUDUS, bravo!!“

Jaroslav Tuček / 29.5.2022

Originální jevištní dílo, jehož organickou součástí je básnická skladba Máchova Máje vetkaná do živé hudební a živé výtvarné kompozice. Nesnažíme se o přepis ani dramatizaci básnického díla, nevydáváme se ani cestou činoherní adaptace, protože opisy přírody, stejně jako extatické a agonické snové obrazy nabízejí bohatý materiál pro divadelní syntézu. Zajímá nás bezprostřední působení živého slova, hudby, zpěvu a „neiluzivní“ naživo tvořené jevištní krajiny.

„Krásný máj uplynul, pohynul jarní květ, a léto vzplanulo; – pak letní přešel čas, podzim i zima též – i jaro vzešlo zas; až mnohá léta již přenesl časů let.“

Máchův Máj představuje ryzí podobu romantismu v literárním kánonu i v estetickém a myšlenkovém (filosofickém) proudu. Je součástí učebnicové klasiky, k jeho aspoň trochu hlubšímu pochopení však nestačí do němoty opisované čtenářské deníky. Pro mladou generaci jde navíc o dílo s obrovským iniciačním potenciálem spojené s prožíváním citových vzplanutí existenciálních bouřek, s objevováním temné stránky přírody a života. Chceme, aby studenti a jejich učitelé nepodlehli stereotypní představě, že díla literárního romantismu jsou mladým lidem nesrozumitelně vzdálená.